PAUL JONES
(* 24. 2. 1942 Portsmouth) - zpěv a harmonika

Již v r. 1962 patřil Paul Adrian Pond mezi mladé a nadějné adepty, kteří se v souvislosti s příležitostnými ‘záskoky’ poměrně často ‘ochomýtali’ kolem ansámblu Alexis Korner’s Blues Incorporated. Další význačnou nabídku obdržel od Briana Jonese, který - když zakládal kapelu - nabídl Paulovi post sólového zpěváka. Dnes ovšem již odmítnutí Rolling Stones příliš nelituje, neboť na bezprostředně další návrh opověděl ‘ano’, jednalo se o formaci The Mann - Hugg Blues Brothers, která se posléze proslavila jako Manfred Mann. Při konkurzu na pilotní melodii pro TV show ‘Ready Steady Go!’ se v r. 1963 Paul, Mike Hugg a Manfred pohotově vytasili s čerstvou písní. Konkubinát TV relace a zbrusu nového songu byl pak oboustranně prospěšný, kapelu zajisté nikterak nepoškodil a ještě ke všemu přivedl na svět jejich první velký hit ‘5-4-3-2-1’. Po několika dalších (vč. dvou č. 1), vykročil Paul v r. 1966 na dráhu sólovou. S titulem ‘I’ve Been A Bad, Bad Boy’ se uplatnil v kontroverzním filmu Petera Watkinse ‘Privilege’ (Universal Pictures 1967), kde se vedle Jean Shrimptonové zhostil jedné z titulních rolí jako Steven Shorter.
 

Následovalo TV drama a druhý film ‘The Committee’ (později vyšel i na DVD) a též několik okrajových účinkování, až nakonec přijal stálé divadelní angažmá, které započal v dramatu ‘Conduct Unbecoming’ (Nevhodné chování), v němž vystupoval u divadelní společnosti Bristol Old Vic, v londýnském West Endu či dokonce i na proslulé Broadwayi.
Z pozdějších rolí jmenujme alespoň Romea či Hamleta v inscenacích G. B. Shawa a J. Anouilha či účast v četných muzikálech (např.: ‘Pippin’, ‘Joseph’ ad.) Kolem r. 1979 Paulova původně hluboce zakořeněná vášeň pro rhythm & blues poněkud ochladla, především vzhledem k nekonečně nabitému kalendáři a postupně dospěl k závěru, že nastal ten pravý čas pro blues - první, na koho se obrátil, byl Tom McGuinness, což vyústilo v The Blues Band. Po 18ti albech a více než čtvrtstoletí intenzivního objíždění celého světa přitahuje i dnes toto uskupení neustále další a další generace vyznavačů blues. Ovšem ani během tohoto období si Paul neodpustil několik dalších exkurzí do divadelní a herecké branže. Po několika štacích s muzikálem ‘Cats’ A. L. Webbera započal s hostováním v Žebrácké opeře (ztvárnil postavu MacHeatha) a později působil jako Sky ve Frajerech a sazích (‘Guys And Dolls’). Pokračoval pak u Královské shakespearovské společnosti v Líbej mě Katko (‘Kiss Me, Kate’). V posledních 3 jmenovaných titulech spoluúčinkoval s Fionou Hendleyovou, se kterou se v r. 1984 oženil (snad nepřímý důsledek finální scény ve Frajerech a sazích!) V současné době spolu pravidelně uvádějí jeden z týdeníků televize God TV. Mj. je též doktorem hudebních věd (University Of Portsmouth), prezidentem Národního harmonikového svazu (The National Harmonica League), vyskytuje se na nejednom soundtracku (několik z nich sám zkomponoval), podílel se na nahrávání mnohých vynikajících protagonistů (např. Percy Sledge, Tina Turner, Katie Melua či Memphis Slim) a jeho songy natočila úctyhodná řádka renomovaných umělců a skupin - od raných Steppenwolf přes Helen Shapiro až po Ten Years After. Ve spojitosti s jeho pravidelnou týdenní blues-show, vysílanou na BBC - Radio 2 každý čtvrteční večer, byl mnohokrát posluchači navrhován na ‘Osobnost roku’. V r. 2001 obdržel ocenění v TV pořadu ‘This Is Your Life’.