MAGGIE BELL (* 12. 1. 1945 Maryhill, Glasgow)
Skotskou zpěvačku Margaret ‘Maggie’ Bell z muzikantské rodiny od mládí přitahoval jazz, soul i blues. Obdivovala Dinah Washington, Claru Ward, ale také Ray Charlese. V 15ti odešla ze školy a živila se jako módní aranžérka, po večerech vystupovala. V 60. l. 20. stol. objevila Arethu Franklin a zejména Janis Joplin, zprvu bývala za evropskou odpověď na americkou hvězdu i považována. V 17ti ji blues-glam-rocker Alex Harvey seznámil s mladším bratrem, kytaristou Kinning Park Ramblers, Leslie Harveyem, ten ji angažoval jako jednu z vokalistek. Po zániku formace odešla k orchestru firmy Mecca Leisure Group provozující na Sauchiehall Street proslulý glasgowský dancing Locarno Ballroom, pak zakotvila v kapele vystupující v tančírně Dennistoun Palais. Později se s Lesliem setkala znovu a založili uskupení Power - zpočátku známé jako The Power of Music, ev. The Power, pravidelně fungující v mládežnickém klubu The Easterhouse Project. V divadelní budově Glasgow Pavilion jej vedli publicista Archie Hind a filmař Graeme Noble. V polovině 60. l. s programem zajížděli na americké letecké základny v Německu, kde je poprvé zhlédl Peter Grant, měl už za sebou rock-businessové zkušenosti s Yardbirds a Led Zeppelin. Maggie i Harvey ho natolik zaujali, že jim okamžitě nabídl služby, ovšem pod jménem Stone the Crows, jež dle něj nejlépe vystihovalo osobitý pěvecký projev umocněný zemitou kytarou. Nastartovali zdařilou rock-blues-soulovou kariéru, leč po Harveyově smrti (zemřel 3. 5. 1972 v později zvláště punkem proslulém klubu Top Rank v jihovelšském Swansea, zasažen elektrickým proudem z mikrofonu) ještě nějaký čas existovali, v červnu 1973 se definitivně rozpadli. Grant s Maggie setrval a dokonce jí s producentem a skladatelem Markem Londonem slíbili pomoc s prvním sólovým albem. Vzápětí podepsala u Atlantic Records kontrakt na 2 desky, jednu měl produkovat Felix Pappalardi, druhou Felix Cavaliere, žádná dosud nevyšla. Poté Grant dohlížel na realizaci (1973) alba již skutečného - Queen of the Night (Atlantic 1974), natáčelo se v New Yorku, pod supervizí legendárního producenta Jerry Wexlera (Ray Charles, Allman Brothers, Chris Connor, Aretha Franklin, Led Zeppelin, Wilson Pickett, Dire Straits, Dusty Springfield, Bob Dylan…) Mimochodem trumpetista a reformátor Miles Davis za ní tehdy přišel do šatny a pozdravil: ‘Krákáš jako stará vrána Maggie, až mě to bere za játra!’ Lepší poklonu si nemohla přát. S Bad Company a Pretty Things se r. 1974 jako jedna z prvních upsala zbrusu novému labelu Swan Song Records. Na druhé sólovce Suicide Sal (Swan Song 1975) participoval Jimmy Page. Zašlé zlaté bluesrockové časy se pokusila revokovat v čele Midnight Flyer, vzdor fenomenálním koncertům zaznamenal jejich jediný eponymní titul (Swan Song 1981) žalostný neúspěch, zklamání vykompenzoval Page, s Robertem Plantem, Johnem Paulem Jonesem, Johnem Bonhamem a kytaristou Markem Hittem, spáchali pro Maggie tributní album. Po návratu k sólové kariéře se r. 1981 umístila na 11. příčce hitparády UK Singles Chart s coverem popsongu Hold Me (Little Jack Little, David Oppenheim a Ira Schuster 1933), co se skotským muzikantem, hercem a skladatelem Brianem Alexanderem Robertsonem nahrála v duetu. Po 20 letech strávených v Holandsku se na prahu r. 2006 vrátila do Spojeného království a připojila k The British Blues Quintet, o sólový part se dělila s dalším frontmanem, jímž byl George Bruno Money řeč. Zoot Money. V sestavě figuroval bubeník někdejších Stone The Crows - Colin Allen a basu obsluhoval Colin Hodgkinson. Na britské i evropské scéně se rychle etablovali, debut Live in Glasgow (Angel Air Records 2007) zachycuje jeden z prvních jevištních aktů (2006) na speciálně upraveném historickém parníku Renfrew Ferry. Podnikla i několik zájezdů - na podzim 2006 s Chrisem Farlowem, v l. 2006 a 2008 s The Manfreds aj. Další spolupráce: Jon Lord, Long John Baldry, The Who, London Symphony Orchestra, Bobby Kerr, Brian Joseph Friel, Ronnie Caryl, Rod Stewart, Deep Purple, Eddie Hardin, Zak Starkey aj. Na ústeckém festivalu poprvé účinkovala spolu s Millerem Andersonem a Pete Brownem v sobotu 20. 10. 2012 rovněž za podpory skvělého Hamburg Blues Bandu.
maggiebell.co.uk