LACO DÉCZI (*29. 3. 1938 Bernolákovo)
Trumpetista, skladatel, kapelník a malíř Ladislav Déczi (původně Déči) začal s trubkou po vzoru strýce na základní škole, na bratislavské průmyslovce (1954 - 58) pak prošel několika soubory: bigband Academia Club či Danubia kvintet. Od r. 1959 vedl East Coast Studio. Během základní vojenské služby vystupoval v Praze jako host Studia 5 a později i Jazzového studia. Po vojně se tu rozhodl zůstat (1962) a působil v Sextetu Divadla Rokoko (též Jazz Outsiders), S+HQ (Spejbl+Hurvínek Quartet) Karla Velebného a formaci Reduta Quartet, kde se stal frontmanem. V r. 1963 ho časopis Jazz Bulletin vyhlásil za nejlepšího domácího trumpetistu a r. 1964 získal Cenu kritiků i bronzovou cenu čtenářů měsíčníku Melodie, následující rok jednoznačně zvítězil v obou kategoriích a zlato si udržel i v dalších letech. R. 1966 obdržel za vynikající sólistickou činnost Cenu Československé jazzové federace a v r. 1967 založil kapelu Jazz Cellula, kde se vystřídala řada muzikantů: Laco Tropp, Svatopluk Košvanec, Josef Vejvoda, Karel Růžička, Petr Král ad. Tehdy byl vybrán do reprezentativního Československého All Star Bandu. V 70. letech se stal členem Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOČR). Natočil několik sólových alb, mezi nejpopulárnější patří Sentimentálna trúbka (Opus 1972) v doprovodu Velkého smyčcového orchestru. Sólově se podílel na desce Jazz Goes to Beat (Supraphon 1970) orchestru Václava Zahradníka nebo LP Jazz ze studia "A" (Panton 1977) Jazzového orchestru Československého rozhlasu. Rovněž se věnoval komponování orchestrálních skladeb. Ještě před emigrací nahrál duety s kytaristou Zdeňkem ‘Sarkou’ Dvořákem a napsal množství hudby k filmům, k nejznámějším náleží Kalamita Věry Chytilové z r. 1981. V r. 1985 odešel do Západního Německa a r. 1986 zakotvil v USA, kde žije dosud a je šéfem ansámblu Cellula New York. V Americe účinkoval se skvělými jazzmany: Elvin Jones, Bill Watrous, Junior Cook, Dave Weckl, Sonny Costanzo atd. Pravidelně koncertuje ve státech New York a Connecticut. Od r. 1990 zpravidla 2x ročně zajíždí do České republiky i na Slovensko. Výjimkou nejsou ani zastávky v Polsku, Rakousku a především Německu. V intervalech 1 až 2 let pořizuje studiové nebo živé desky i DVD z koncertů. Na kontě má přes 20 alb a video nosičů. Titul Jazz at Prague Castle 2004 (Multisonic 2005) vyšel pod záštitou Václava Klause, který jej i pokřtil a napsal předmluvu. V l. 2009 a 2010 se objevil na festivalech Rock for People, Colours of Ostrava a Sázavafest a r. 2011 na osobní pozvání prezidenta Klause opět na Hradě jako host trumpetisty Juraje Bartoše a saxofonisty Štěpána Markoviče. Průřez muzikantského i osobního života přináší kniha Laco Deczi na plný plyn (Lidové noviny 2003) předního cimrmanologa Jiřího Šebánka. Vedle toho je i zdatným malířem, většinou olejomaleb. Kromě sbírky Malované pravdy má na svědomí i publikaci Pravdy II (FiDat 1999) zobrazující tvorbu společně s historkami k jednotlivým obrazům. (lacodeczi.com)