Eric Czar 

Absolutní sluchař a multiinstrumantalista (viol, p, g, cl, ds, s) Eric Czarnecki - rodák z massachusettského Williamstownu - si uměním vydělával už v 11ti, na prknech respektované scény Williamstown Theatre pod vedením uznávaného řeckého režiséra, producenta a pedagoga Nikose Psacharopoulose. Co člen kabaretní kapely se ve zdejším klubu setkával např. s brooklynským držitelem Oscara za herecký výkon v Děvčeti pro zábavu (1977) Richardem Stephenem Dreyfussem, 3x týdně se tu hvězdy scházívaly a zpívaly všechno možné, od divadelních písniček po jazz i rock‘n’roll. Musel se tak naučit zpaměti hromadu standardů, neboť, jak sám říká, se nikdy pořádně nenaučil hrát z listu. Zlomovým momentem se mu stal part torontského basisty Gary ‘Geddy’ Lee Weinriba ve videu k songu Tom Sawyer z otvíráku 8. studiového alba Moving Pictures (Anthem Records 1981) kanadských progres-hardrockerů Rush, a jal se zdokonalovat kopírováním - Leigh Gorman (Adam & the Ants, Bow Wow Wow), Gordon Matthew Thomas ‘Sting’ Sumner (Police, Band Aid), Nicholas ‘Nick’ Beggs (Kajagoogoo, Steve Hackett) či Alan Henry Spenner (David Coverdale, Joe Cocker, Ted Nugent, Roxy Music). Kuchyňským nožem pak ‘odpražcoval’ jednu z kytar a pustil se do repertoáru Percy Jonese (Soft Machine, Brian Eno, Steve Hackett, Suzanne Vega) a Micka Karna (Japan, Dalis Car, Kate Bush). Po střední škole odešel (1988) s našetřenou tisícovkou do New Yorku, kde se 10 let pohyboval po různých bytech i ubytovnách. S čírem a bez peněz spával na 2palcové (5,08 cm) odhlučňovací pěně v kamarádově studiu a vystupoval s hardcoristy Weedkiller. Až potkal producenta Boba Helda, jehož Ericův neortodoxní styl (kombinace prstové klasiky se slapem, tappingem i hammeringem) fascinoval a nabídl mu angažmá u newjerseyského hardrockového veterána Joe Lynn Turnera (Rainbow, Deep Purple), lano dostal i bubeník Weedkiller Kenny Kramme. Za 3 roky natočili pro MTM Music 3 desky - hardrockovky Holy Man (2000) a Slam (2001) a hardrock-heavymetal JLT (2003). Nejdůležitější ale bylo seznámení s tehdy ještě nepříliš významným, leč obrovsky talentovaným newhartfordským bluesrockovým kytaristou a zpěvákem Joem Bonamassou, jenž ale měl již za sebou působení s mississippskou legendou B. B. Kingem. Týmová práce pro Turnera Bonamassu natolik uchvátila, že Czara i Krammea přizval k asistenci na promoturné sólového debutu A New Day Yesterday (Premier Artists 2000). Nadešel jiný život, procestovali nejen celé Státy a Kanadu, ale i Evropu. Absolvovali přibližně 300 koncertů ročně a LPs (label J&R Adventures) So, It's Like That (2002), Blues Deluxe (2003) a Had to Cry Today (2004) patří k vůbec nejlepšímu, co Joe kdy vytvořil. Koncem r. 2005 ale plodný konkubinát skončil, neoficiální prameny tvrdí, že Bonamassa neukočíroval ego, Eric totiž na podiu fungoval jako druhý frontman a protože byl Kramme jeho dlouholetý přítel, musel se prý také pakovat. Poté se Eric vrhl na komponování, má na kontě nespočet reklam, vyučuje a rovněž účinkuje sólově. (ericczar.com)