Brad Hallen BRAD HALLEN (* 5. 5. 1957 Bellingham, Washington) ‘Jesse's Blues’ Duke Robillard & Brad Hallen Live on BRI TVBrad HallenBrad Hallen
Úctyhodně protřelý basista, kontrabasista, zpěvák a producent Bradley Jay Hallen absolvoval střední školu v connecticutském Fairfieldu a poté si muzikantské řemeslo cizeloval ve zdejších předních sestavách. R. 1978 se přestěhoval do Bostonu a takřka okamžitě do tamní scény zapadl, připojil se k rock'n'roll-punkové formaci Pastiche, která tu r. 1980 zvítězila ve věhlasné soutěži Rock'n'Roll Rumble a stala se tak jedním z nejlepších bostonských artiklů. Současně zde ale působil i ve skupinách dalších - novovlnní punkeři Nervous Eaters, rock band The Outlets či art-protopunk-power-popové ansámbly alternativního experimentátora Willie Alexandera. V r. 1981 začal koketovat se světově proslulými MinistryChicaga, s nimiž pak nějaký čas (1983 - 85) trvale koncertoval vč. zájezdů s The Police (Synchronicity), Culture Club nebo Madness. S Ministry také nahrál debut With Sympathy (Arista/BMG 1983) a druhou studiovou řadovku Twitch (Sire/Warner Bros. Records 1986). Natáčel ovšem i s mnohými ostatními, např. Elliot Easton (The Cars), Jane Wiedlinová (The Go-Go's), Iggy Pop aj. Po odchodu z Ministry se vrátil do Bostonu, kde se rychle zapojil do hudebního dění. Zásadně se zasloužil o resuscitaci původně hardrockových The Joneses ruku v ruce s podepsáním smlouvy u Atlantic Records, což vyústilo v album Hard (Atlantic 1990), jež zaznamenalo širokou posluchačskou přízeň jak ve vysílání massachusettské digitální radiostanice WBCN ("The Rock of Boston"), tak celé Nové Anglii. Posléze podstoupil zhruba roční turné s richmondskou novovlnně alternativní country-folk-pop-rockovou zpěvačkou, autorkou a multiinstrumentalistkou Aimee Mann (I'm with Stupid) a ve studiu podpořil bostonského bluesového kytaristu, zpěváka a skladatele Monstera Mika Welche (Just Like It Is - BGB Records 2007). Rovněž vyrazil na turné s týmem RnB-blue-eyed-soul-blues-rockové zpěvačky a kytaristky Susan Tedeschi, které zahrnovalo i vystoupení v prestižním memphiském auditoriu WC Handy Hall, které dokumentuje CD Live at the W. C. Handy Blues Awards vol. 1 (Tone-Cool Records 2003). Po dvouleté spolupráci se Susan se stal členem legendárního rhodeislandského blues-swing-revivalového big bandu Roomful of Blues, se kterým účinkoval 5 let a pro label Alligator pořídil 2 desky vč. na Grammy nominovaného titulu That's Right (Alligator Records 2003). Během této doby ale také stihl asistovat Johnnymu Winterovi - I'm a Bluesman (Virgin 2004). Po epizodě s Roomful zakotvil v souboru Duka Robillarda, s nímž funguje doposud. Mj. se ale též věnuje svému jazz-bebopu The Evenfall Quartet vydávajícímu u Blue Duchess Records.
bradhallen.com
Beg Borrow & Steal - Push and Shove (Steelheart Memories 2017)