GERT LANGE
Renomovaný blues shouter a jeden z motorů komunity kolem prog-kraut-rockerů Atlantis , se muzice profesionálně věnuje od r. 1972. Spolupracoval s ahrensburgským polito-kraut-undergroundem Panther, Jackem Brucem a Rainer Baumann Bandem (album Icecold Daydream, 1997), folk-rockerkou Ingou Rumpf, ‘porúrským minnesangerem’ Stefanem Stoppokem, extravagantní hard-metalistkou Juttou Weinhold (Zed Yago) nebo britským r&b-soul-jazzmanem Georgem Brunem ‘Zoot’ Moneyem. Od r. 1982 formoval z personálu víceméně příležitostné britské jazz-r&b kapely Main Squeeze (mj. ještě r. 1984 objela Evropu se znamenitým americkým rock’n’rollovým zpěvákem, textařem a kytaristou Bo Diddleyem, což dokumentuje i živé LP Bo's the Man) dnes už veskrze zavedený Hamburg Blues Band. Proto není divu, že v počátečních obsazeních figurovali např.: Leonard ‘Stretch’ Stretching - bicí (Shortlist Rogera Chapmana), Dick Heckstall - Smith - sax (Bluesbreakers Johna Mayalla, Colosseum), Darryl van Raalte - bass (Eric Burdon), Manne Kraski - kytara (hamburští Rattles) či Dave Moore - klávesy (No Dice, DHS, Bo Diddley).

Rovněž proslul realizací TV jinglů (pivo Karlsberg), zájemci o kinematografii určitě jeho hlas zaznamenali ve snímku Burning Life ověnčeném německou filmovou cenou (Deutscher Filmpreis). Účinkoval v rockové opeře JFK v produkci Steffi Stephana (Udo Lindenberg & Panikorchester) a Michaela Holma, v hitparádách bodoval s uskupením Guitar Army s interpretací songu Oh Well Petera Greena. Díky témbru a frázování bývá často přirovnáván k Joe Cockerovi. Na ústeckém festivalu se v sestavě Hamburg Blues Bandu objevil již dvakrát, poprvé v sobotu 17. 10. 2009 spolu s Davem ‘Clemem’ Clempsonem a Arthurem Brownem, a v sobotu 20. 10. 2012 doprovázel Maggie Bell, Millera Andersona a Pete Browna.

Promotér: