EMIL VIKLICKÝ
(*23. 11. 1948 Olomouc) - pianista a skladatel

Jeden z nejvýraznějších fenoménů tuzemské hudební scény syntetickým přístupem již dávno přesáhl hranice jazzu. Vedle nahrávek s předními světovými umělci a snah o fúzi folklóru s jazzem se věnuje i hudbě soudobé a složil i operu Faidra. Od dětství se věnoval klavíru, takže ho po ukončení studia matematiky na Přírodovědecké fakultě Palackého university čekala vojenská služba v Armádním uměleckém souboru (AUS). Záhy přešel na profesionální dráhu, v 1. pol. 70. let 20. stol. hrál v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana, SHQ Karla Velebného a byl členem jazzrockového Energitu. Mezinárodně se prosadil v r. 1976, kdy zvítězil v improvizační soutěži jazzových klavíristů v Lyonu a vyhrál první cenu v autorské soutěži Monacké konzervatoře se skladbou Zelený satén. Po vydání debutového alba se zaměřil především na jazz, zejména elektrický, r. 1977 odjel na rok do USA studovat na prestižní Berklee College. Během té doby hrál v řadě newyorských klubů s neworleanským trumpetistou, skladatelem a pedagogem Joe Newmanem, newjerseyským multiinstrumentalistou Scottem Robinsonem nebo memphiskou jazz-r&b-hip-hopovou zpěvačkou Dee Dee Bridgewater. Po návratu natočil alba Okno a Dveře se spolužáky, marylandským kytaristou Billem Frisellem, nebraským baskytaristou Kermitem Driscollem a brooklynským bubeníkem Vintonem ‘Vinnie’ Johnsonem, krátce nato LP Together/Spolu s memphiským klavíristou Jamesem Williamsem, který takřka pravidelně hostoval jak v SHQ, tak i mnohý Viklického projektech.